Toulám se po Česku – Krkonoše, kam ze Špindlu

Krkonoše patří mezi nejnavštěvovanější místa v České republice. Jak v létě, tak v zimě. My jsem v KRNAPu strávili čtyři dny. Byla všude hlava na hlavě? A kam se vydat, když máte ubytování ve Špindlerově Mlýně? Dozvíte se v dnešním článku.

Možná jste milovníky hor a zimních radovánek. Hory se dají ale perfektně využít i v létě. Šumavu jsme si dali na kolách, Krkonoše pro změnu pěšky. Přeci jenom se jedná o vyšší kopečky a na elektro-kola, kterých jsme potkávali mrak, se nám nechtělo. V následujícím článku najdete tipy na trasy, které zvládnete přímo ze Špindlu a kdy nebudete muset použít auto.

Ubytování

Našli jsme si krásný čtyřhvězdičkový hotel v centru Špindlerova Mlýna Windsor, který nabízí i wellness a další možnosti k relaxování. Zvolili jsme polopenzi (snídaně – večeře), to je pro typ poznávací dovolené ideální. Se službami hotelu jsme byli maximálně spokojení. Snídaně byla formou bufetů, večeře se skládala ze tříchodového menu, v němž byla daná polévka a dezert a hlavní jídlo jste si mohli vybrat vy z týdenní nabídky. Navíc jsme v ceně měli i dvě hodiny zdarma do wellness, a to se po túrách sakra hodí.

1. den – vodní nádrž Labská

Přijeli jsem odpoledne, proto jsme neplánovali žádnou dlouhou trasu, ale vydali jsme se spíše na průzkum okolí. Před Špindlerovým Mlýnem se nachází vodní nádrž Labská. Obejít se dá krásným 8 km okruhem.

Ještě předtím jsme chtěli objevit nějakou dobrou kavárnu ve Špindlu. Našli jsem Hotel Soyka s kavárnou. Na první pohled vypadl interiér krásně, ale brzy přišlo zklamání. Káva byla přepálená a dezert „tvaroháč“, což byl v podstatě jen našlehaný tvaroh s drobením a pár borůvkami za 150, opravdu nestojí za další návštěvu.

Špindl a hotel Soyka, kde jsme s jejich kavárnou nebyli moc spokojení.

2. den – k pramenu Labe

Čekala nás túra k pramenu Labe. Vyvezli jsme se lanovkou na Medvědín. Cena za dospělého za jednosměrnou jízdenku stála 300 Kč. Je to dost, ale člověku lanovka ušetří opravdu hodně sil a času. Oboje je na horách hodně potřeba.

Z Medvědína jsem se vydali na Vrbatovu boudu. Cesta vede částečně po pěšině, pak se ale napojí na asfaltovou silnici, kde začne to pravé stoupání. K Vrbatově boudě se totiž můžete nechat vyvézt i eko busy ze Špindlu.

Z Vrbatovy boudy se určitě vydejte ještě na Zlaté/Vrbatovo návrší, odkud se vám nabídne pohled na vrcholky Krkonoš. Z návrší už se vydejte k vodopádům Pančavy a poté k Labské boudě.

Zlaté/Vrbatovo návrší, které připomíná tragickou smrt Hanče a Vrbaty

Po cestě k Labské boudě potkáte i opevnění a mohylu mistra Hanče

Pokud chcete nejdříve k pramenu Labe, vydejte se ještě 1,5 km nad Labskou boudu.

U pramene Labe (a vlastně po celé této trase) jsme potkávali velké množství lidí. Jedná se o velmi známou (a pro svoji malou obtížnost oblíbenou) trasu.

V Labské boudě se můžete občerstvit, dokonce ubytovat. My jsme zvolili možnost osvěžení. Na výběr máte z restaurace a z bufetu. Nám bufet stačil, guláš byl (i horskou přirážkou) pořád za rozumnou cenu. Jinak ale žádnou vysokou úroveň gastronomie a prostředí nečekejte. Berte to prostě jako zastávku, kde se můžete najíst, napít, dojít si na toaletu a odpočinout si před další cestou.

Pokud se potřebujete dostat zpět do Špindlu (stejně jako my), vydejte se dolů Labským dolem kolem Labských vodopádů. Nabídne se vám krásná scenérie. V tomto úseku potkáte také daleko méně lidí a jistě za to může fakt, že se jedná už o náročnější terén doprovázen vysokými kamenovými schody a strmými cestičkami.

Celá trasa je dlouhá cca 20 km.

3. den – ze Špindlerovky

Protože jsme měli naplánovanou cestu na Sněžku, chtěli jsme si tento den odpočinout a dát nějakou nenáročnou trasu. Vydali jsme se autobusem ze Špindlu na Špindlerovu boudu. Jízdné nás vyšlo na 50 Kč za osobu, což je oproti cenám lanovek úplná sranda.

Špindlerova bouda se nachází přímo na hranici s Polskem a je výchozím bodem pro mnoho turistických tras. My jsme se vydali k Petrově boudě. Ta v roce 2011 vyhořela, nyní je však krásně opravená, zatím ale veřejnosti nepřístupná. K ní musíte zvládnout prudké a dlouhé stoupání, výhledy stojí však za to. Z Petrovy boudy jsem se vydali na Mužské a Dívčí kameny. Na tyto útvary mohou odvážlivci i vylézt.

z Petrovy boudy jsme zamířili k Mužským a Dívčím kamenům

Z kamenů jsme se vrátili zpět na Petrovu boudu a od ní jsme již pomalu klesali k Moravské a Dvořákově boudě. Tady jsme objevili takový náš krkonošský ráj – málo lidí, krásné boudy, dobré jídlo a nádherné výhledy. Určitě sem zamiřte.

Moravská bouda a Dvořákova bouda – pro nás objevený ráj

A pozor, na Dvořákově boudě jsem si dala konečně dobré kafe! Prostě zázrak.

Zpátky do Špindlu se dostanete přes Davidovy boudy.

Celková délka trasy je cca 12 km.

4. den – na Sněžku

Tento den byla naším cílem Sněžka. Dostávali jsme sice upozornění, že jít pěšky ze Špindlu na Sněžku a zpátky je hodně náročné, my jsme se ale rozhodli, že to dáme.

Ze Špindlu jsme si lanovkou (opět za 300 Kč) vyjeli na Pláň. Z Pláně jsme se vydali na Klínové boudy. Je to sice krásná trasa, ale musíte počítat s tím, že je téměř celá do kopce.

Další bod, který cestou minete je chalupa Na rozcestí. Z ní se vydejte na chatu Výrovku a z Výrovky pak hurá nahoru přes Památník obětem hor k Luční boudě.

Památník obětem hor s výhledem na Sněžku

To je nejvýše položená česká chata, která se může pyšnit i tím, že vlastní minipivovar Paroháč. Občerstvit se můžete zase buď v bufetu nebo v restauraci. Pokud zvolíte stejně jako my bufet, určitě si dejte jejich velký rohlík za 50 Kč. Byl výborný, křupavý.

na Luční boudě mají vlastní pivovar, maxi rohlík i vlastního Bohouše

Z Luční boudy vede jedna nejznámějších tras na Sněžku. Od Slezského domu na polské trase se musíte vydat jednosměrkou prudkou trasou nahoru na vrcholek.

Sněžka byla doslova posetá lidmi. Lidi byli doslova všude. Na vrcholku jsme strávili asi půl hodiny a za celou dobu jsem do české Poštovny nedostala, tak dlouhá fronta tam byla. Zpátky ke Slezskému domu vede cesta po úbočí Sněžky.

Z Luční boudy se do Špindlu můžete dostat údolím Bílého Labe, nebo po Kozích hřbetech.

My jsme zvolili právě je a musím říct, že jsme si to v okamžiku, kdy jsme je spatřili, chtěli snad i rozmyslet. Dolů do údolí vede totiž velmi úzká, příkrá náročná stezka. Rozhodně se po ní nevydávejte, pokud máte závratě, bojíte se výšek, nebo vám nepřeje počasí.

Celková délka této trasy je 30 km a počítejte s tím, že vám opravdu zabere skoro celý den a bude vás stát spoustu sil.

5. den – do ZOO

Cestu zpět domů jsme si zpříjemnili návštěvou Janských Lázní a ZOO Dvůr Králové nad Labem. Znáte ji? Za nás super a nemohli jsme vynechat ani projížďku safari busem.