Tereza Salte – Šlehačková oblaka – Zápisky blondýny vesnický

Ať zvedne ruku ta, která si v dětství nevysnila prince na bílém koni, která nechtěla prožít romantický příběh jako z pohádky (či aspoň jako Bridget Jones). Někomu se takové sny vyplní a pak o nich může sepsat i knížku. Vznikne prostě taková pohádka pro dospělé. Šlehačková oblaka právě přicházejí a já vám i tu dnešní recenzi budu vyprávět jako pohádku.

bloggerka/autorka

Jméno Tereza Salte (*1988) je asi většině instagramové společnosti známé. Přesto mi dovolte autorku trochu představit. Od dětství se věnovala gymnastice na profesionální úrovni a díky ní se dostala i do velkého cizího světa. A na jednom mezinárodním klání potkala svého prince. Uplynulo několik let a Tereza Salte své gymnasticky pohádkové dobrodružství začala sepisovat na svůj blog Tereza In Oslo, za který získala i nejedno ocenění Czech Blog Awards v kategorii Life. A protože její psaní bylo natolik oblíbené a úspěšné, vydala ho i knižně.

autobiografická pohádka

A tak se i my, čtenáři, prostřednictvím deníkových zápisů, postupně noříme do chvílemi až neuvěřitelného (ale pozor! 100 % skutečného) příběhu, ve kterém si jde jedna česká blonďatá holčička neuvěřitelně vytrvale a odvážně za svým cílem. Tereza nás ve svých vzpomínkách zavádí zpět do dětství, za svými rodiči a do míst, která si jako malá zamilovala. Její život byl ale velmi silně spjat s gymnastikou. A právě díky gymnastice se její životní pohádka mohla vyvíjet dál.

„A já už jsem tenkrát věděla, že je to on. Že s ním chci strávit celý svůj život.“
Tereza Salte, Šlehačková oblaka

opravdu princ, ale norský

Protože byla v gymnastice velmi nadaná, stala se členkou norského gymnastického národního družstva. A tak se stalo, že česká drobná modrooká Popelka, jež těžce prorážela v cizí zemi, narazila na svého blonďatého modrookého norského prince z dalšího sportovního družstva. Začala se láska veliká, za kterou by se nemusel stydět ani Hans Christian Andersen.

pozor, princezno!

Tak jako v každé správné pohádce, i v tomto příběhu nechybí zvraty. Tím nejdůležitějším je bezesporu úmrtí v rodině. Salte ale také připomíná, že z počátku vztahu s Johnem nebylo úplně jednoduché „zapadnout“ do jeho rodiny. Jestli se totiž o Češích říká, že lpějí na tradicích, o Norech to platí tuplovaně. I bez toho soužití s další generací a tchyní je komplikované všude na světě.

love story, cestopis, autobiografie

Tyto všechny žánry jsou vlastně v knize Šlehačková oblaka obsaženy. Osobně jsem nejvíce ocenila pasáže věnující se popisu norské panenské krajiny, místním tradicím a líčením norské nátury i toho jejich slavného „hygge“. Skandinávie je totiž mým vysněným místem pro cestování.

A pokud si chvílemi odmyslíte (na mě až příliš sladké) šlehačkové obláčky plující do příběhů, strávíte u knížky moc příjemné chvíle, které vás krásně pohladí po duši.