Simona Votyová – Chci tě mít ve skříni

Dnes vám v recenzi představím další knížku, která se věnuje autismu. I když je tentokrát obmotán do vztahového obalu.

Autorka

Simonu Votyovou (*1975) si mnozí pamatují jako redaktorku České televizi či TV Prima. Zároveň je ale také úspěšnou spisovatelku knih pro dospělé (román Provařená, 2017), i pro dětské čtenáře (Deník psa Piráta, 2017). Zatím její poslední knihou je román Chci tě mít ve skříni z roku 2019.

Samí krásní lidé

Celý příběh začíná u mladé ženy Violy. Ta se stará (coby svobodná matka) sama o malého syna Kryštofa. Seznámí se s velmi pohledným mužem Viliamem. Ačkoliv má Viliam přítelkyni, s Violou začne chodit a po čase se vezmou.

Všechno je zalité sluncem, Viliam dobře zvládá i vztah s nevlastním synem. Když Viola čeká jejich společné dítě, zdá se, že jejich štěstí musí pokračovat.

Červená knihovna?

Až sem to vypadá na klasickou červenou knihovnu, kterou bychom mohli srovnat s kdejakými televizními telenovelami.

Zvrat nastává v okamžiku, kdy u narozené dcery Emy vyjde najevo, že je autistou.

Ačkoliv se ze začátku Viola i Viliam snaží rodinu udržet pohromadě a dělat, že se v podstatě nic neděje, pomalu jim oběma začínají docházet síly. Viliam nakonec celou situaci neunese a od rodiny odejde.

Super téma, ale…

Musím říct, že jsem se na tuhle knížku těšila, i když už samotná anotace ve mně vzbudila varovný ukazováček. Ten ukazováček se vznášel právě nad líčením vztahů a na můj vkus trochu jednoduchým a černobílým popisem postav. I samotný děj byl pro mě předvídatelný a nebýt postavy autistické holčičky, knihu bych bez mrknutí oka zařadila do červené knihovny.

Ale právě autismus je to, co knize přidává hodnotu. Oceňuji, že autorka zvolila autistku – dívku. Častěji jsou v knihách zobrazováni autisté – chlapci. Další téma, které dává knize plusové body, je alkoholismus, jenž se může přikrást úplně nenápadně a zničit všechny okolo.

Díky románu Chci tě mít ve skříni se zase trochu více dozvíme o životě s autisty a zároveň se nám naskytne sonda do současných mezilidských vztahů, ve kterých se jeví (bohužel) útěk ze svazku jako to nejjednodušší řešení.

Co se mi ale na románu líbilo bylo, že byl děj vyprávěn z pohledu obou hrdinů, a tak dostal čtenář možnost pohlédnout „do hlavy“ i Viliama, který možná u mnohých z nás vzbuzoval spíše antipatie.

I tak ale musím knížce strhnout dva body za pro mě uškodila až moc sladkobolná linie příběhu.

HODNOCENÍ: 8 z 10

WEBOVÉ ODKAZY

Více informací o knize

Rozhovor s autorkou