Knihotipy

Petra Klabouchová – Prameny Vltavy

Knížku jsem četla ještě před prázdninami. Recenzi jsem měla rozepsanou začátkem července. Nešla mi ale dopsat. Přemýšlela jsem totiž, jestli jsem z románu tak moc nadšená, nebo zklamaná. Nyní se mi snad podařilo urovnat si na Prameny Vltavy názor tak, abych vám ho mohla v recenzi přednést.


o autorce

Petra Klabouchová (*1980) je vystudovaná novinářka, která v současné době pendluje mezi USA, Českem a Itálií. Narodila se v Prachaticích, vyrůstala na Vimpersku. A právě Šumava a její okolí se odrazila i do jejího románu Prameny Vltavy z roku 2021. Jinak ale není Klabouchová nějakým literárním nováčkem. Napsala knížky pro děti (Upíří storky) i pro dospělé.

severská krimi po Česku

Vše začíná jednoho chladného mrazivého a zasněženého večera nedaleko Vimperku. Na zasněžené pláni je nalezeno tělo mladé studentky Terezie Velkové z vimperského gymnázia. Dívka je oblečena do pruhovaného vězeňského mundúru, takového, jaký nosili vězni v koncentračních táborech. Vypadala jako by spala a spadla z nebe. Nikde žádné stopy, nikde nic. Žádné stopy násilí. Otázek bylo několik. A pokládali si je nejen místní obyvatelé, ale také vyšetřovatelský starý bard, kapitán místní kriminálky. Pro něho je to šance, jak si vylepšit svou reputaci v profesní kariéře, v soukromí i v mediálním obrazu. S novináři, konkrétně s novinářkou Kobzovu, nemá dosud vyřízené účty. A jakou roli hraje v celém případě místní lékař Maryska?

Když budeme sledovat tuhle linii příběhu, může se nám zdát, že jde o inspiraci severskými a tolik oblíbenými detektivkami. Záhy ale nastupují další roviny a linie a děj se značně komplikuje nejen vyšetřovali, ale taky čtenářům.

ach ty drsné a nelítostné Sudety

Není to tak dávno, co jsem vám sdílela recenzi na knížku Prostě na mě zapomněli, ve které se líčil odsun Němců po druhé světové válce.

Pramenech Vltavy se ale díky autorce podíváme ještě do doby válečné. Přiznávám hned, že jsem neměla (i když jsem Šumavu, i místa kolem Knížecích Plání, párkrát navštívila) ani tušení o existenci zajateckého a pracovního koncentračního tábora nedaleko obce Bučina, který se jmenoval – Prameny Vltavy.

A to je další dějová linka – pátrání po pokladu (který podzemní továrna přistavěná ke koncentračnímu táboru ukrývá), dávné křivdy, touha po pomstě a ztracení lidé. A taky odsuny Němců po válce, tajní agenti a převaděči typu Krále Šumavy.

A další příběhové nitky a témata, které celý román proplétají a spojují sem a tam, a které nutí čtenáře položit si několik otázek, jsou například: obsedantně-kompulzivní porucha, touha po pomstě, snaha o odpuštění, manipulace, předsudky a stigmatizace a jistě jsem ještě na nějaké zapomněla.

závěrem

Uf, co jsem výše popsala naznačuje to, že se jedná o první pohled velmi propracovaný a komplexní román. A ve své podstatě tomu tak i je. I když, někdy jsem si říkala, že je téměř nemožné, aby se všechny tyhle situace a okolnosti udály najednou, v jeden čas a na jednom místě. Nicméně, velký dík patří Klabouchové především za to, že seznámila veřejnost s koncentračním táborem Prameny Vltavy. Poklonu jí také musím vyseknout za velmi sofistikovaný a překvapivý závěr. Něco jsem sice tušila, ale nakonec jsem byla velmi překvapená. Pokud máte rádi trochu složitější kriminálky, pak je tako knížka právě pro vás.

Hodnocení: 8 z 10

Rozhovor s autorkou

Více informací o knize

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *