Lucie Hušková – Símka – Zápisky blondýny vesnický

K téhle knížce jsem z počátku zaujímala lehkou nedůvěru. Símka si mě ale nakonec získala. Čím, to se dočtete v dnešní recenzi.

o autorce

Autorkou je Lucie Hušková (*1987), jež vystudovala žurnalistiku a několik let i jako redaktorka pracovala. Později přešla na copywriting a volnou nohu. Román Símka z roku 2022 je zatím její jedinou prozaickou prací.

když jsou rodiče v pohodě…

Román Símka začíná tam, kde začíná život hlavní hrdinky Simony. Po prvních odstavcích pochopíme, že Simona nebude mít život a dětství moc růžový. Má totiž až příliš mladé rodiče a přišla na svět nechtěná. Záhy zjistíme, že vztah mezi ní a matkou Hanou ideální taky zřejmě nebude. A Simona, které ale všichni stále budou říkat Símka (protože Simona je na dítě přeci moc tvrdé jméno), začíná vyprávět svůj příběh.

Říká se, že když jsou v pohodě rodiče, jsou v pohodě i děti. A když nejsou? Z počátku máme pocit, že si Símka, coby malé dítě, problém rozpadajícího se vztahu rodičů a mezigenerační vztahy snacha-tchyně nepřipouští.

chudák holka

Símka vyrůstá s matkou u otcových rodičů. Ti ji milují, matka Símku nesnáší a otec se raději přestěhuje do daleké Ostravy a jde fárat do dolů, jen aby si nemusel Hanu vzít za manželku. Hana je plná zloby na celý svět a za všemi svými problémy spatřuje Símku.

Musím říct, že právě tyto pasáže se mi četly hodně těžce. Snažila jsem se Hančino chování nějak pochopit a z počátku snad i omluvit, ale po pár kapitolách jsem s tím skončila.

Taková hrubost, která se dítěti dostává od matky prostě nemá žádné omluvy. Ještě na objasněnou, nešlo o nějaké fyzické násilí, ale spíše psychické. Sobecky dávala Símce najevo, že za její spackaný život může ona, že bez ní by jí bylo líp a že největší neštěstí je to, že se vůbec narodila.

život jde dál

Símka postupně dospívá, sžívá se s matčiným novým manželem i jejím pozdějším rozvodem, sama prožívá první lásky a život vysokoškolačky. Po smrti prarodičů zůstávají v domku jen samy dvě s matkou. Do života i jejich vztahu zasáhne matčino vážné onemocnění.

závěrem

V románu sledujeme velmi komplikovaný vztah matky s dcerou. Sama dcera se snaží odčinit domnělé provinění a v podstatě obětuje svůj život péči o nemocnou matku, kterou ani rakovina nezmění v jejím chování.

Chvílemi jsem chtěla Símkou zatřást, aby se probrala, vykašlala se matku a začala si konečně žít život podle sebe. Měla jsem o ni hrozný strach. Přes všechny rány osudu si ale Símka snaží udržet pozitivní mysl a nezanevřít na svět. A to je velmi důležité poselství celé knihy.

Román je napsán velmi svižně a je čtivý, i když samotný příběh celé čtení ztěžuje. Jedná se o velmi zdařilý debut a já se těším na další autorčinu knížku.