Keith Stuart – Kluk z kostek – Zápisky blondýny vesnický

Málokterá knížka ve mně zanechala tak silný dojem, jako Kluk z kostek z roku 2017. Možná je to téma autismu nebo pro mě úplně neznámý svět Minecraftu nebo naprosto přirozený styl jazyka a psaní anebo prostě fakt, že to napsal člověk, který o životě s autistickým dítětem ví více než dost a čerpal z vlastní zkušenosti.

AUTOR/OTEC

Keith Stuart (*1971) je editorem rubriky počítačových her v britském listu Guadian. Mimo to je také otcem dvou synů, jednomu z nich lékaři ve čtyřech letech diagnostikovali autismus. Kluk z kostek je tedy román s autobiografickými prvky.

KLUK S KOSTKAMI

Alex je otcem osmiletého syna Sama, jemuž byla diagnostikována lehká forma autismu. Svého syna nadevšechno miluje, jen neví, jak s ním komunikovat, jak se k němu chovat. Miluje i svou manželku Jody, ale přes starosti v práci, a starosti se Samem, jí to zapomínal poslední dobou říkat. Manželskou krizi se tedy rozhodl vyřešit dočasným odchodem od rodiny. Snaží se najít si cestu k sobě, Jody a hlavně k Samovi. Nakonec se mu to podaří pomocí hry Minecraft.

NENÍ AUTISTA JAKO AUTISTA

Stuartův debut Kluk z kostek je dojemně psaný příběh, který ale není zatížen zbytečným patosem. Knížka je psána mimořádně citlivě a čtenářům tak dokonale zprostředkovává kontakt s autistou a ukazuje tak, že autista není jen mimořádně nadaný Rain Man, nebo Sheldon Cooper. Musím vyzdvihnout i překlad, o který se postarala Johana Eliášová.