Kateřina Pantovič – Josefíně všichni lžou

Tahle letošní novinka zaplnila Instagramy. Zaslouží si ovšem opravdu tolik pozornosti? Dozvíte se v dnešní recenzi.

o autorce

Kateřina Maďarková, píšící pod pseudonymem Pantovič (*1989), je zkušenou novinářkou, ale také i spisovatelkou. Na svém kontě má úspěšnou knihu pro děti Justýnka a asistenční jednorožec (2017). Poté ale začala i s beletrií pro dospělé. Po románu Kdo se postará o Annu (2020), vydala i druhý román Josefíně všichni lžou (2023).

kdo miluje koprovku?

Kdyby byla Josefína omáčka, byla by rozhodně koprovka. Ne každý ji má rád, ale kdo ji rád má, má ji většinou rád hodně… Takhle se Josefína popisuje v jednom slohu. Jinak je Josefína bystré a vnímavé jedenáctileté děvče, které se snaží nijak nevyčnívat a jednat s rozvahou. Moc ráda si o věcech přemýšlí. Žije v Karlových Varech (kde prožila své dětství i Pantovič) rodinu tvoří otec Rudolf, matka Emilie a Emiliina matka s Alzheimerem Hana.

Josefína má vlastně krásné dětství, kterému zdánlivě nic nechybí a za které by měla být vděčná. Tak proč jí ale všichni dospělí lžou? A proč za to nejsou potrestáni?

lhaní pro dobrotu

Emílie přestává zvládat péči o nemocnou matku, přichází na to, že k Rudolfovi ji už skoro nic netáhne a začíná ji být skoro až odporný. Nechápe a zároveň obdivuje svou věčně nevěrnou kamarádku Lucii a říká si, jestli by nebylo lepší někdy z tohoto světa prostě zmizet.

Rudolf zase neustále žije svým zmrtvýchvstání a i když jeho vztah k Emílii taky už ochladl, za boha ji nechce ztratit. Místo toho, aby si s ní však promluvil, probírá své myšlenky s koučem Markem.

Všichni si tak trochu lžou, ale jak to tak bývá, ospravedlňují si to tím, že lžou vlastně pro dobro druhých. Jakmile protějšci jejich lži objeví, lžou i jim a hlavně sobě. Protože ze stokrát řečené lži stane se pravda. Aspoň doufají.

humor, který má hořkou pachuť

Zpočátku jsem si myslela, že se bude jednat o drobné, ale výživné drama. Nakonec jsem byla mile překvapená, jaký kousavý román se z Josefíny vyklubal. Všechny tři hlavní postavy dostávají v knize dostatek prostoru, abychom pochopili jejich myšlení a jednání. Kniha je doplněna další mozaikou menších postav a příběhů. Někdy máte chuť se smát nahlas, jindy si zase uvědomíte, že úsměv se vám proměňuje do strnulé kyselé křivky.

Pantovič se v knize několikrát obrací přímo na čtenáře, jako by jim celý příběh vyprávěla někde u kafe. To pomáhá k autentičnosti. Tím, že autorka nepoužívá nikterak přestylizovaný a extra spisovný jazyk, je román (nebo spíše novela) velmi čtivý a i dějově svižný.

závěrem

Josefíně všichni lžou je má první kniha od Pantovič a už se těším na další! Moc mě baví její styl psaní. Jelikož se nejedná o nějaký šílený rozsah stran a depresivní děj, můžu vám Josefínu doporučit s klidným srdcem jako parťačku na letní dovolenou. Hezké počtení!