Karolína Kváš – Kamínky po kapsách

Přiznám se, že cestopisy nečtu. Nějak mě tento žánr neoslovil. Teď jsem ale udělala výjimku. Jeden takový cestopis jsem přečetla. Přeci jen cestování (i to knižní) k létu patří. Změním na cestopisy názor? Dočtete se v dnešní recenzi.

O autorce

Už ani nevím, kde jsem na tuhle knížku narazila. Zaujala mě její obálka i to, že počet stran nebyl nikterak závratný (136 a formát A6 k tomu). O autorce Karolíně Kváš jsem nikdy předtím neslyšela. Z jejich webových stránek jsem se ale dozvěděla, že je to zkušená cestovatelka, spisovatelka a copywriterka, která momentálně žije s rodinou v Austrálii. Vystudovala antropologii na britské Durham University a absolvovala také kurz celostního koučinku v kanadském S.W.A.T. Institute (S.W.A.T. = Simply Woman Accredited Trainer).

Z jejího životopisu i stylu, kterým se prezentuje na blogu, jsem nabyla dojmu, že se jedná o celkem ráznou ženskou, která si poradí v každé situaci a s ničím i moc hlavu neláme. Je takový i její knižní debut z roku 2020?

Kamínky z cest

Kamínky po kapsách jsou drobné útržky, zápisy, poznámky a komentáře z cestovatelského deníku po Anglii a dalších zemí. Nejedná se o souvislé vyprávění, každou kapitolu se ocitnete (obrazně řečeno) někde jinde.

Kvaš vypráví o svém studování v Anglii, zaznamenává, jak jí která země „chutnala a voněla“. Autorka však nezůstává jen u popisování států a geografie, zaměřuje se také na místní obyvatele a celkovou kulturu dané společnosti. Snaží se také vložit do svého vyprávění úvahy o svém životě a vztazích, které prožívá. Nezatírá, že je takovým věčným hledačem domova a zázemí.

Závěrem

Jedná se o můj první cestopis, takže jsem ke knize přistupovala prakticky bez jakéhokoliv očekávání, nicméně mě Kamínky po kapsách 100 % nepřesvědčily o tom, že po nějakém dalším sáhnu.

Důvodem bylo mj. i vyjadřování autorky. Některé pasáže mi přišly stylisticky a lexikálně velmi slabé, hůře se četli a kazily dojem z jinak zajímavého místa. Někdy jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych pár stránek přeskočila, protože mě v tu chvíli text nebavil. Jindy jsem si ale říkala, jak ráda bych zmiňované místo navštívila. Musím se ještě vrátit k vyjadřování autorky. Je totiž přesně takové, jak jsem zmiňovala v úvodu. Jasné, stručné, prostě se s tím nepáře.  

Když přihlédnu k tomu, že se jedná o autorčin první literární počin a že nemám prakticky s žádnou jinou knihou stejného žánru možnost srovnání, musím uznat, že jsem se díky Kamínkům po kapsách příjemně přenesla do světa a strávila tak pár hodin (alespoň v myšlenkách) v cizích krajích. Bod navíc přidávám za krásné ilustrace Natálie Březinové.

HODNOCENÍ: 6 z 10