Jakuba Katalpa – Němci – Zápisky blondýny vesnický

Na tuhle knížku jsem se chystala opravdu dlouho. Dobrých knížek, které se zabývají válečným i poválečným obdobím totiž není nikdy dost. V dubnu se mi ji konečně podařilo přečíst a dnes, v den, kdy v Evropě definitivně skončila druhá světová válka, vám o ní přináším recenzi. A předem se omlouvám, že tentokrát bude asi delší…

KDO JE KDO

Autorkou románu Němci je Jakuba Katalpa (*1979). Možná vás zaujme její neobvyklé jméno. Jedná se totiž o autorčin pseudonym, vlastním jménem Tereza Jandová. Vystudovala obor Jazykové a literární kultury na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové (haha, stejná alma mater jako já!). Již během studií se věnovala psaní a téměř od začátku její umělecké tvorby ji provázejí i různá ocenění. Její debut Je hlína k snědku? (2007) byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. Kniha Hořké moře (2009) získala nominaci na Cenu Jiřího Ortena a za román Němci (2012) získala v roce 2013 Cenu Josefa Škvoreckého i Cenu Česká kniha. Zatím její poslední knihou je román Zuzanin dech (2020), na který se rovněž chystám.

NĚMCI ANEB GEOGRAFIE ZTRÁTY

Román Němci má v podstatě tři časové linii. První se odehrává během druhé světové války, druhá nás zavádí do 80. let a třetí do roku 2002.

Celý příběh je v podstatě jedno velké pátrání. Pátrání ve vlastní rodině a o vlastní rodině.

Hned v úvodu se ocitáme v roce 2002 na pohřbu otce hlavní hrdinky. Proč otec o své matce, která bydlela v Západním Německu a pravidelně do Čech posílala synovi a vnoučatům balíčky, mluvil vždycky jako o svini? Na tuhle otázku se hrdinka rozhodla nalézt odpověď.

Balíčky z Německa posílala Klára Rissmannová, otcova biologická matka. Ten ji ovšem nikdy za matku nebral, byla pro něj pouze sobeckou ženou, která opustila své dítě. Klára balíčky zasílala na adresu „opravdové babičky“ (alespoň pro otce Konráda a pro vnoučata) Hedviky Mahlerové.

Hrdinka se tedy rozhodne, že tajemství, které se vznáší okolo její pravé babičky, konečně rozluští. Tato dějová linie je psána v ich-formě, ostatní v er-formě. Toto střídání dodává vyprávění správnou dynamiku.

Hrdinka pátrá v Německu, kde najde své tety (Konrádovy nevlastní sestry) Getrudu a Johannu. Babička Klára je umístěna v ústavu, neboť trpí Alzheimerovou chorobou (proč asi všem říká „Erichu!“). Vypadá to, že další hledání pravdy bude téměř nemožné…

Postupně se ale z vyprávění dozvídáme o životě Kláry přeci jen nějaké bližší informace. Za svobodna se jmenovala Kolmanová a pracovala jako učitelka na lyceu, po válce se ocitá v bývalých Sudetech, kde nebojuje jen s nálepkou Němky, ale také s nálepkou přistěhovalce.

NEJEN DRUHÁ SVĚTOVÁ

V průběhu vypravování se dozvídáme další a další podrobnosti z Klářina života a zjišťujeme, že v Němcích nejde jen o druhou větovou válku, ale také o tu první, která bolestivě zasáhne do Klářina života. Stejně tak nekončí dějinné vyprávění, Katalpa nezapomíná zmínit holocaust a pokračuje odsunem Němců po válce.

Katalpa hezky zpracovala válečnou situaci v tehdejším Německu. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst, jak fungovali Němci za Hitlera. Hezky zde i ukazuje, že ne všichni byli fanatičtí nacisté.

KONEC DORBÝ?

Jasně, že vám v recenzi neprozradím, jak příběh vyvrcholil. To si přečtěte sami. Osobně bych řekla, že se jedná o poměrně rozsáhlou rodinnou ságu. Hlavní roli v ní mají odcizení, mateřství a dějiny. Román na čtyři sta stránkách rozehrává a proplétá osudy všech zúčastněných někdy až bizarním způsobem.

Historie prostě není černo bílá. A právě to se nám kniha Němci snaží vysvětlit.

Ačkoliv se to tak nezdá, napsat recenzi na tuto knihu nebylo vůbec jednoduché. Měla jsem pocit, že musím vypsat v podstatě celý příběh se všemi detaily, protože jednotlivé dílky do sebe zapadají a samy o sobě by nedávaly takový smysl. Nakonec se mi to myslím, povedlo. Čemu jsem se ale nevyvarovala, byla po přečtení sympatie k jedné z hlavních postav – ke Kláře. Jakmile se její příběh celý vybarvil, uvědomila jsem si, jak nešťastná musela v životě být.

Pokud by vás Němci zaujali a hledali byste podobné knihy, sáhněte po Slepé mapě Aleny Mornštajnové či po Vyhnání Gerty Schnirt autorky Kateřiny Tučkové.