
Antologie – O čem ženy mlčí
V pondělí jsme slavili Mezinárodní den žen. Dnes vám představím povídkový soubor O čem ženy mlčí. Tak schválně, o čem mlčíte vy?
POVÍDÁNÍ O POVÍDKÁCH
Soubor osmi povídek od osmi českých současných spisovatelů – to je knížka O čem ženy mlčí z roku 2013. Tento formát vám je jistě dobře známý, protože se jedná o další povídkovou knížku z edice Česká povídka.
Mezi známějšími jmény autorů se zde objeví i spisovatelé méně známí (tedy, alespoň pro mě), jako například: Josef Moník či Irena Hejdová.
Vedle nich vystupují známí matadoři české spisovatelské scény – Kateřina Tučková, Petr Šabach, Petra Soukupová, Jaroslav Rudiš, Marek Epstein a Marek Šindelka.
ŽENY MLČÍ, PROTOŽE…
V každé povídce se čtenářům otevírají příběhy žen, které neříkají úplně všechno. O nějakých věcech prostě mlčí.
Tučková – od Kateřiny Tučkové jsem asi nemohla čekat nějaký jednoduchý příběh. Tučková se zabývá mateřství. Nechtěným, mezigeneračním.
Šabach – Petra Šabacha známe jako autora knih, které posloužily jako předloha pro „retro“ filmy. Retro povídku nám přinesl i v této knize.
Soukupová – Život současné mladé maminky, která se snaží skloubit vše a obstát před dcerou, manželem, tchyní a sama před sebou.
Rudiš – Historie světová, rodinná, i ta osobní.
Moník – Jak asi vypadá novodobý Kecal? A co přísloví, že stará láska nerezaví?
Epstein – Ženská fantazie je nekonečná. Někdy ale úplně zbytečná.
Šindelka – S touto povídkou jsem se seznámila už v jeho knížce Mapa Anny. On ví, že vztah nefunguje, ona ví, že jejich vztah nefunguje, ale oba v tom vidí jinou příčinu.
Hejdová – Vesnická krimi třech starších dam, které pátrají po otci malého dítěte místní ženy.
ZÁVĚREM
Já prostě nevím. Jsem v tomhle nepoučitelná. I když sama píšu povídky ráda, čtení povídkových souborů mě příliš nebaví. Sotva se začtu do příběhu a zvyknu si na autorův styl, povídka skončí.
Ze všech zmíněných povídek se mi nejvíce líbila ta od Ireny Hejdové – Letní detektivka. Autorka moc hezky vykreslila typickou situaci na vesnici. Na postavách třech starých ženských ukázala, jak funguje pomlouvání a vlastně i život na vesnicích. Stylem psaní mi povídka trochu připomněla knížku Dědina od Petry Dvořákové.
Docela se těším, až Hejdová napíše samostatnou knihu. Určitě bych si ji ráda přečetla. Zatím napsala jen knížky pro děti.
HODNOCENÍ: 7 z 10

