Alena Mornštajnová – Listopád – Zápisky blondýny vesnický

Tak jo, vím, že se tahle knížka zažila velký boom už vloni. Že plnila stránky bookstagramů a knižních blogů a časopisů. Já jsem se k ní dostala však až teď. Doufala jsem, že mě vytáhne z takové čtecí krize. Podařilo se jí to? Dozvíte se v recenzi.

o autorce

Alenu Mornštajnovou (*1963) už netřeba snad ani představovat. Za těch pár let, co začala vydávat své knížky, si vydobyla své místo v oblibě a kvalitě mezi českými spisovateli. Osobně se mi zatím líbily a četly velmi dobře všechny její knížky určené dospělým čtenářům. Mornštajnová je takový lék na mé čtenářské krize, při kterých mě čtení nebaví a nemůžu se k němu přimět. Doufala jsem, že zabere i tentokrát. Zabrala. Zatím její poslední román Listopád (2021) je ale úplně jinou knížkou, než jsem o ní čekala.

listopad x listopád

I když jsem si samozřejmě přečetla anotaci, stejně jsem si na začátku románu nedokázala moc představit, o čem Listopád bude.

Jsem porevoluční dítě, proto mám vzpomínky a prožitky ze sametové revoluce pouze z vyprávění a archivních materiálů. Román Listopád začíná v listopadu 1989, pár dní před 17. – Dnem studentstva. Chystá se velká povolená demonstrace studentů, chystají se na ní i Marie Hajná (zvaná Maja) se svým manželem Joskou. Malou dcerku Leničku a také Majinina synka z předchozího vztahu Kubíka nechají u Mariiných rodičů. Vždyť jsou za pár hodin oba v pořádku doma, jenže…

hororové sci-fi

Tady právě nastává zvrat. Mornštajnová totiž pracuje s myšlenkou, že se sametová revoluce nepovedla a komunistická strana zůstala nadále u moci. Své odpůrce z většiny pozavírala a dál je úspěšně likviduje. Trochu horor, trochu sci-fi. A to mně začalo bavit! Mariin muž byl zatčen, stejně jako Marie, a oba byli odsouzeni za rozvracení republiky. Syn Jakub připadl svému vlastnímu otci, maličká dcera Lenka byla umístěna do dětského domova, ve kterém se vychovávaly budoucí kádry a ty správné socialistické děti.

Maja žije v domnění, že Lenička žije u jejích rodičů a otec i matka se to Marii snaží úspěšně tvrdit. Pak však přišel čas, kdy je Marie z vězení po téměř patnácti letech propuštěna a setkává se s krutou realitou. Že nemá ani jedno dítě, ani muže, ani matku a ani domov. Je poslána mimo město do pohraničí, aby jako protisocialistický živel byla co nejméně na očích. A zatímco o synovi má kusé informace (podařilo se mu s otcem emigrovat), o dceři nic neví. Jen to, že takto odebrané děti končily v prazvláštních domovech… A Maja začne Lenku hledat.

Lenka zvaná Magda

Lenčinu výchovu si na starosti vzal stát. V domě U Pěti dubů bylo takových dívek více. Z Lenky se stala Magdaléna. Na své pravé rodiče si nepamatuje a žije v dokonale nalinkované současnosti tak, jak to má naplánované strana. I do takto dokonale uzavřeného světa však dívkách proniknou informace o jejich pravých rodičích. A že není vše tak jasné. Čemu uvěří Magda?