Zuzana Dostálová – Soběstačný

Téměř každý puberťák touží být soběstačný, samostatný a nezávislý na rodičích.

• 

Je to ale opravdu taková výhra, anebo jen spoustu starostí a zodpovědnosti? Dozvíte se v dnešní recenzi.

VIOLONCELLISTKA SPISOVATELKOU

Autorkou románu je píšící violoncellistka (nebo hrající spisovatelka?) Zuzana Dostálová (*1978).

Pokud mě sledujete již delší dobu, určitě si pamatujete, že jsem ji na blogu již zmiňovala. Naposledy u recenze knihy Hodinky od Ašera (2018).

KDO JE SOBĚSTAČNÝ?

Tentokrát ale se ale Dostálová nepustila do řešení vztahů mezi třicátníky, ale do světa dospívajících. Konkrétně do života jedenáctiletého Štěpána.

Na první pohled se zdá, že je Štěpán úplně normální kluk, který řeší své první lásky a vztahy ve školním kolektivu. Brzy ale zjistíme, že ho okolnosti donutily být daleko zodpovědnějším a vážnějším než většina jeho vrstevníků.

Tady se dostáváme k dalším postavám románu a dalším dějovým liniím. Seznamujeme s další vypravěčkou příběhu, se Štěpánovou maminkou. Po rozvodu zůstala se synem sama. Postupně se dozvídáme, že za rozpadem rodiny stojí neštěstí v podobě tragické smrti jejich dcery Elišky.

Maminka se snaží zajistit synovi ekonomický standard, ale není to úplně jednoduché. Do jejího života totiž zasáhne onkologické onemocnění, a tak i přes léčbu chemoterapií chodí dále do práce jako prodavačka do Billy a aby nebyl Štěpán stále sám doma, posílá ho ke svému otci, se kterým ale léta nemluví.

Štěpán má samozřejmě i svého otce. Ten si ovšem našel novou mladší paní, změnil kvůli ní styl svého života a chování. Stal se z něho hipster, bio-eko příznivec, ale především podpantoflák. Jeho nová žena sice Štěpána z počátku toleruje, postupem času je na něj ale čím dál více alergická. Vše vyvrcholí v okamžiku, kdy se jim narodí společné dítě. A Štěpánův otec, aby měl klid, se raději se Štěpánem přestane stýkat. Ještě předtím mu tajně, aby manželka nevěděla, předá dárek – želvu.

Štěpán tuší, že mamince není dobře, že je vážně nemocná, že v otci velké zastání nenajde a že s dědečkem nebude také úplně lehké soužití. Přeje si tak jediné – být dospělý a hlavně soběstačný.

MEZIGENERAČNÍ VZTAHY

Ačkoliv je dědeček o několik let starší a budí respekt, zdá se, že právě on bude pro Štěpána tím, kdo vytvoří domov.

I když je Štěpánovi pouze jedenáct let, musí se vypořádat hned s několika ranami osudu: se smrtí sestry, s rozvodem rodičů, s matčinou náročnou léčbou a bohužel i s její smrtí, s péčí o starého dědečka.

Navzdory tomu si snaží zachovat pozitivní mysl a optimistický pohled nad svět. I to ho v závěru knihy činí soběstačným.

INSPIRACE V TRAMVAJI

Kniha Soběstačný mě velmi mile překvapila. Ačkoliv v ní byly pasáže, které se mi nečetly úplně lehce, oceňuji, že se Dostálová nesnažila ve čtenáři vzbudit pocit lítosti, ale naopak ukazuje, jak důležité je se nevzdat a bojovat.

Jak se Dostálová svěřila v několika rozhovorech, jako námět pro Soběstačného jí posloužil vyslechnutý rozhovor mezi otcem a synem v tramvaji, ve které také cestovala.

Tak mějte uši nastražené, třeba i vy vyslechnete příběh, který bude inspirovat právě vás.

HODNOCENÍ: 8 Z 10

WEBOVÉ ODKAZY

Více informací o knize

Rozhovor s autorkou